Zlatý den

ALLES GUTTE !!

Na dopoledne připadly poslední kvalifikace, které byly pro vytrvalý déšť odloženy. Proto jsme jeli na 2 party. Ti, co už odzávodili, si mohli trochu déle pospat. Ovšem partu neopustili a byli v reálu přesně ve chvíli, kdy na 2,5 km startoval náš Tonda-indián, aby mu mohli fandit. A bylo to zapotřebí – postavit se do různých bodů tratě a povzbuzovat. Trať – známé 2,5 km dlouhé kolo, které se běželo několikrát při 5, 7,5 i 10 km, takže z hlediska orientace bezproblémové. Zásadním úskalím je vždy stoupání na most a hlavně pak sjezd. Sjezd uprostřed měl zledovatělé koryto, po krajích břečka, tak byl vždy problém, jakou zvolit techniku sjezdu. Každopádně dole byla připravená technická četa, která urovnávala lavóry nebo dohazovala sníh, když někdo svou vahou při pádu se prohrabal až na fialky a petrklíče. I Tonda dole přistál na svém pozadí a až vstal, vypadalo to tak, že se chce vrátit zpátky na most a dát si druhé opravně kolo, ale zavčas se vzpamatoval a vyběhl správným směrem. Slušný základní čas – 14 min 07 sec. V ženské kategorii startovala Lucka Pancová, která na 1 km překvapila rekordním časem. Ne tak na této trati: viděli jsme ji, jak se poslušně sune za skupinou pomalých závodníků, na mostě před sjezdem pak stála ve frontě na sjezd a dávala přednost ostatním. V cíli jsme se dověděli o počtu pádů (samozřejmě si jejich počet nemůžeme ověřit). Strategie zvládání sjezdu v kategorii žen byla mnohem barvitější než v kategorii mužů a z našeho stanoviště trenérů dobře pozorovatelná. Kromě tradičního odvážného rozjezdu a dole BUM! byla zde varianta – dát přednost soupeřům, získat odvahu a dole BUM (to byla i naše Lucka), pak byl preventivní sed na patky lyží či přímo na zadek a sjezd, ale i sešlapování krok-sun-krok. Nejoriginálnější však byla jedna číňanka, která lyže sundala hned na kopci a seběhla to. Bohužel, za tento postup si vysloužila DQ.

Odpoledne nastoupila silná trojka v běhu na 500 m. Dřívější startovní číslo měl Láďa a bylo vidět, jak mu na výsledku záleží. Ve startovní rovince chtěl napodobit některé rychlejší závodníky bruslením, ale brzy zjistil, že tudy cesta k úspěchu nevede a vrátil se k osvědčené klasice. V cíli čas – 2:31,1. Napětí při sledování světelné tabule se zdálo nekonečně dlouhé – a už je to tam – Láďa Meduna ze 7 závodníků ve finálové skupině první. A hned logicky odvodil a také se rozpovídal, že na bedně bude stát na stupínku nejvyšším, že moc chtěl být první, že má velkou radost. My také.

Bojoval jako lev i Kuba – v závěru jel soupaž v takovém předklonu, že 2 m před cílem se předklonil až na zem. I když rychle stal, cenné vteřinky to vzalo. Celkově 5. místo, čas 3:53,3. Z Kubíka se nám vylupuje perspektivní závodník.

Na Marcele bylo vidět, že je nervózní „jako pes“, jak prohlásila, ale že zase poletí „jako blázen“. A to také vyplnila. V cíli na otázku „jela jsem rychle?“ – jsme mohli jen odvětit, bohužel až moc rychle…  Čas 3:47,6 oproti kvalifikačnímu 5:17,9. Nevěděli jsme, jak ji psychicky připravit na účastnické místo, když jury prohlásila, že vzhledem k naprosto odlišným podmínkám mezi kvalifikací a finále dochází obecně k enormně zlepšeným časům a tudíž pravidlo maximálního úsilí je rozšířeno na 20 %. Oddechli jsme si a zlatá Marcela svůj vstup na první stupínek se zlatem na krku nejdřív proplakala, ale nakonec i ona si také užila úžasnou aplaudující atmosféru s úsměvem. Jak by ne, když jí medaili na krk předával sám sličný Tim. Hlasatelská dvojice, odlišná od předchozích dnů ale dodržující „šou styl“ sice naše i slovenské sportovce pravidelně představovala  „reprezenting Czechoslovakia“, ale to radost z medailí nemohlo zkazit. Ba naopak – hodili jsme si společnou fotečku a spočítali, že počtem medailí by naše společná Czechoslovakia předčila i mnohé velmoci. Při této příležitosti jsme se dověděli, že slovenská výprava už dostala pozvání z presidentské kanceláře k oficiálnímu přijetí u prezidenta. Tak o tom se nám zatím může jen zdát.

Co následovalo dál? Balení většiny lyží i „mazacího centra“ tak,  aby při zítřejších stěhovacích manévrech nebyly problémy a přitom byla zabezpečena logistika posledních dvou závodníků. Sportovci ještě předali dárky hlavním činitelům soutěží: opravdu si mákli, tratě často připravovali přes noc tak, aby zajistili jejich kvalitu i bezpečnost. Mezi hlavními oceněnými byl i náš oblíbený moderátor pan Jelínek: AHÓÓJ !

Večer porada s kontrolou materiálu, i s tím, abychom popsali jména a časy na medaile. Při poradě jsme také poděkovali Tijaně, volontérce, která byla nepostradatelnou pomocnicí při řešení dopravy, hlavně tehdy, když jsme se museli dělit na více skupin. A nepostradatelnou pro zajištění většiny našich závodníků (až na 2) pro zítřejší účast na šetření Zdravý atlet v Grazu. Na hotelu pak byla diskoška: plnoletí měli v baru konečně povolené 1 pivo, Petra kávičku se šlehačkou a ostatní limonády dle výběru.

Zlatý den – ALLES GUTTE !!

Fotogalerie k aktualitě zde:

 

Fotogalerie k aktualitě