Poslední soutěžní den běžců

Loučení s olympijskou stopou

Poslední soutěžní den, kdy mělo být pro běžce už volno, aby také měli trochu možností poohlédnout se po Grazu. Jenže musely proběhnout odložené závody kvůli dešti. Proto jsme museli náš skvělý tým rozdělit na skupinu, která odjede do Grazu na Zdravého sportovce a skupinu závodníků na 2,5 km (Tonda a Lucka).

Tonda nemohl dospat – už v 6 ráno běhal po hotýlku a rozcvičoval se. Lucka na oko vypadala klidnější, ale bylo na ní vidět, jak prožívá vnitřní napětí…  Věděli jsme, že klíčovým momentem závodů bude zvládnutí vyhlášené výstupu i sestupu na mostě přes řeku Quai. Tonda – náležitě poučen trenérem Jardou – nahoře nasedl do „vajíčka“ – teoreticky sjezdového postoje, prakticky seděl na bobku, což ho vyneslo až do otočky na trati. Tady už to vypadalo, že asi nemůže vstát … ovšem podařilo se mu zvednout a během střídavým nakonec vpadnout do finiše. Byl do svého finále nalosován třetím nejlepším časem ze sedmi účastníků, nakonec byl stříbrný. Radost neznala mezí a aniž by vyčkal na oficiální potvrzení, už velmi fonetickou češtinou rozesílal  SMS-ky. Lucka byla ve své věkové skupině nalosována pátým časem v pořadí dle kvalifikace, přičemž rozdíly mezi finalistkami byly až minutové. Zde příslušnost k věkové skupině se dodržuje daleko více než jsme zvyklí v našem ČHSO, spíš sdružujeme dle podobnosti výsledků. Přesto nám udělala radost – prokletý most zvládla s přehledem a zlepšila se oproti finále o více než 2 a čtvrt minuty. Stačilo to na páté místo – ale ohromná gratulace za statečný výkon.

Pak už jen poslední rozdání dárků volontérům, sbalení lyží, vyhlašování výsledků a honem na hotel, protože bleskově jsme se museli přepravit na sraz pro závěrečný ceremoniál v Grazu. Tam v každé ulici zácpa, rotovali jsme tam přes tři čtvrtě hodiny, ale nakonec jsme se sešli nejenom celá běžecká skupina, ale celá výprava ČHSO. Naši zdraví atleti si to užili ohromně: jak při screeningu zdravotních ukazatelů, tak potom i při vyhlídce na město Graz, kam je zavedla Tijana. Ta už se s námi rozloučila, protože v Grazu bydlí a musí se učit na pondělní zkoušku na univerzitě. Sklidila od nás velký potlesk.

Co se týká závěru – zase je celý záznam na www. My jsme rádi padli do postele přesně s úderem půlnoci.

A teď – balení, čekání, ale i těšení se domů.

 

 

Fotogalerie k aktualitě zde:

Fotogalerie k aktualitě