Zpravodajství z USC - Atletika II.

Zprávy od Hany Válkové

Zatímco ostatní sporty si stále naříkají, že nemají dostatek informací k přesným rozpisům jejich soutěží, v atletice to běží jak na drátku a detailní rozdělení do kvalifikačních skupin dostáváme vytištěné vždy předchozí den večer po poradě trenérů. Proto jsme si mohli dovolit dopoledne dokončit prohlídky Zdravého atleta – s vidinou získání krásných sportovních bot New Balance v hodnotě hodně kolem 1.000 Kč. Podmínkou zde bylo – absolvovat minimálně 4 typy vyšetření.

Snídaně nezklamala: vajíčka, placky, kanadský sirup – po připomínkách delegací že by mohl být i nějaký chleba či pečivo byla inovace: sladké něco, připomínající bábovku, samozřejmě se sirupem. Jak rádi se necháme od vědců z Ameriky poučit o zdravé výživě. Někteří z nás to řeší raději banány a ovocem.

Nejdříve jsme vyrazili na „Zdravou nohu“ – dokud ještě tam nebude odér z našich i cizích noh, ale i proto, že tento program my zatím nemáme, chceme ho aplikovat a také proto, že tam máme volontérku Martu z FSpS v Brně, která se na „nohu“ zaučuje a měla by pro naše SO pak tato měření obohatit. Vnutili jsme se tedy do příslušného stanu, kde to bylo už jako na fotbalovém utkání: lidí jako sarančat, každý se snažil urvat adekvátní prostor pro patřičné hodnocení. Přes drobné nedostatky našeho podpůrného zařízení bylo zjištěno, že máme nohy a můžeme závodit. Máme tedy druhý skalp. Dále jsme se rozhodli pro vyšetření sluchu, protože prý je to rychlé a navíc je možné získat kvalitní informaci o stavu sluchu, doporučení k odbornému lékaři, případně poukázku na kvalitní sluchadla. V tomto stanu bylo samozřejmě bylo také přecpáno (vidinu bot totiž měly všechny výpravy, nejenom my). Hlava mi nebrala, jak je možné v takovém rambajzu vyšetřit sluch. Ale technika zvládá vše: zvukotěsné kabinky, vibrátory se zesilovači (samozřejmě do uší), chrániče před hlukem (vzpomeňte si na Otíka – ne Valu, ale z Vesničky… Pozn.: toto know-how není z mé hlavy, ale citát je od Otova partnera z unified, proboha neplést si s jiným partnerstvím). Zpět ke sluchu: vše kvalitně vyšetřeno, sepsáno, vysvětleno, edukativně doplněno. Pouhá vyčerpávající hodinka pro nás všechny. Čas se krátí a také máme odpoledne v kvalifikacích 3 sportující. Kam pro poslední odznak pro získání bot: Fun Fitness zamítáme, protože toto pravidelně hodnotíme při našich akciích, víme asi časovou náročnost a možná že by nějaké a sedy-lehy apod. mohly negativně poznamenat očekávané sportovní výkony. Tak – Health Promotion, tj. podpora zdraví. To proletíme jako vítr. Neproletěli jsme, zadrhli jsme se, jelikož volontéři přesně podle pravidel se tázali, jak moc a kolikrát denně sportují (je to stejný protokol, který znáte a který užíváme v ČHSO), zajímalo je také, zda sportovci užívají kalcium‚(HA, HA), jaké mají rádi nápoje dle navržených obrázků, např. colu sladkou či colu light (HA, HA – rádi mají, ale v zařízeních ji dostanou tak leda na oslavu Nového roku), zda proti slunci používají čepici (jeden sportovec odpověděl, že ne, protože ji právě ráno ztratil a dost ho to poznamenalo), atd., atd. Časově se situace stávala dramatickou a vnitřně jsem řešila dilema, že před posledním stanovištěm to vzdát a věnovat tomu zase další den nebo to risknout a dokončit. Vyhrála česká hamižnost před čistotou olympijské zásady amatérismu a fair play (ale co, ve špičkovém managementu OH se také kupčí s udílením nominací a nám jde jenom o boty). Závěrečné stanoviště se týkalo hygieny a bohužel, byly zde nejpečlivější a nejvíce edukativně laděné křehké volontérky: ukazovaly nám, jak správně mýt ruce, jak dlouho – přitom nohou jemně mačkaly pumpičku od umyvadla Toy-Toyky, byly happy – ale já už jsem byla hotová. Další didaktickou ukázku, jak si mazat obličej krémem proti slunci už jsem odmítla s tím, že u nás je zima a sníh, čemuž se volontérky podivovaly, jak ta naše země musí být obdivuhodná. K tomu začaly pracovat Murphyho zákony: pumpička křehké dívky neposlouchala, Honza s Petrem ji rozpohybovaly, ale došla voda. Ony trvaly na tom, že se doumýváme v jiné Toy-Toyce. V tabletech, kde se ukládaly centrální záznamy, vypadla některá fakta – tak znovu dotazy. Popadli jsmed poslední skalp a závodící trojice se mnou (Ivana, Denisa a Filip) jsme se rozběhli na naši ubytovnu na oběd, pro sportovní dresy a na záchod. Murphyho zákony gradují: pokoje zamčené jiným systémem (safety a security, aby se nám tam po dobu nepřítomnosti nic neztratilo), záchody v našem patře se právě uklízejí, tudíž je nutné použít je v jiném patře. Tam ovšem nepasují naše klíče, tak sportovec je tam uvězněn a nemůže ven. Honem pro údržbu na recepci (po pár telefonátech do virtuálního centra je k dispozici černoušek-údržbář). Sportovec vysvobozen a celá trojice realizuje rozcvičení patnácti minutovým klusem na stadión (glosa našich atletek: ježíšmarjá, ona je tak stará a my jí nestačíme). Honem k prezentaci na běh na 100 m – bohužel, prošvihli jsme ji o 15 minut a další zařazení není možné, jelikož pořadatelé uspíšili program ještě o dalších 15 min. No – uvidíme, podáváme prohlášení o nové zařazení do adekvátní finálové skupiny.

Dámy si v rozcvičení zopakovaly hod mini-oštěpem a díky týmu dívek z USA viděly skutečný mini-oštěp poprvé v životě: u nás se tento závodní typ vůbec neprodává (v ČHSO jsme učinili několik pokusů), takže se trénuje neustále s náhražkami z dětské atletiky. Když to Denisa a Ivana vzaly do ruky a odhodily a mini-oštěp, místo aby šel špičkou k zemi, rotoval v kotrmelcích ve vzduchu, přála jsem si, aby dnešní den skončil. Dámy aspoň pochopily, kde se mini-oštěp drží, takže by ty jejich pokusy mohly vypadat jako náhodné selhání.

Skupiny byly odvedeny na plochu a teprve teď došli další z naší atletické skupiny, kteří se vzdělávali v hygieně a zdraví až do konce. Společně sledujeme exhibici v mini-oštěpu a nutno poznamenat, že dámy nám vytřely zrak: jejich pokusy se opravdu podobaly hodu oštěpem: všechny tři pokusy platné – trefily výseč, nepřešláply, oštěp špičkou k zemi. Byl to historický okamžik: první účastnice ČHSO v mini-oštepu na světových hrách…

Další program: já na poradu trenérů, kdy je zapotřebí vyřešit pro… padnutou kvalifikaci Filipa a pokyny ke zlatému hřebu dalšího dne – štafety. Ostatní s trenérkami Marcelou a Janou jdou na večerní zábavy a procházku po kampusu a hlavně – VYZVEDOUT BOTY. Podařilo se. Jsou opravdu krásné.